Kabely - jak to vidím já

Obecně o kabelech

Audio kabely jsou stále často chápány jako doplněk audio sestavy s žádným, nebo jen malým vlivem na výsledek, a ne jako plnohodnotný článek audio řetězce.

 Je to dáno dvěma skutečnostmi.

První je historie vývoje audio oboru. Specializovaná audio kabeláž totiž přišla až velmi dlouho po vzniku trhu s audio přístroji označovanými jako hi-fi. To  vznikalo začátkem padesátých let minulého století, specializovaná kabeláž až o dvacet let později. Dalších dvacet let trvalo než se na trhu začaly objevovat i speciální konstrukce napájecích kabelů.

Druhá je fakt, že kabel je proti přístrojům skládajícím se z velkého počtu součástí a součástek doposud vnímán jako něco velmi jednoduchého a obyčejného. Díky tomuto pohledu se těžko připouští možnost rozdílů v proporcích které přináší použití různých přístrojů nebo reprosoustav.

Díky těmto dvěma základním faktům si mnoho lidí i dnes myslí, že kabel je něco tak obyčejného na co stačí nejprimitivnější pohled fyziky a redukují problematiku audio kabelů na hodnoty: odpor, indukčnost a kapacita. Nepřipouští, že by kabel mohl zvuk sestavy jednoznačně ovlivnit, nebo optimalizovat. Většinou se tito lidé ohání slepými testy a jejich výsledky.

 

Slepé rychlo testy

Upřímně musím napsat, že slepé testy tak jak se konají nejsou vhodné pro získání  hodnotného závěru. Aktéři z řad audiofilů jsou stresováni už jen faktem, že musí bezpečně slyšet rozdíly jinak se znemožní. Neposlouchají navíc v podmínkách na které jsou dlouhodobě zvyklý, ale na neznámém zařízení a v neznámé akustice. To přináší prvek, který také silně ovlivní jejich schopnost vnímat rozdíly. Průběh testu je něco zcela jiného než prosté poslouchání muziky za účelem příjemného zážitku. Často se pouštějí opakovaně krátké pasáže, testující je pod tlakem, protože má hned sdělit své dojmy. Často se kvůli vyřazení prodlevy mezi vzorky používá metody, kdy se přímo přepíná během probíhající skladby. V tomto případě se rozdíly stírají samotnou metodou provedení přepínání a v druhé řadě faktem, že přes další vzorek se přehrává odlišná část záznamu.

  Se zvyšující se zkušenostmi rostou schopnosti rozlišovat a správně hodnotit jednotlivé rozdíly a atributy. Ten kdo nemá patřičné zkušenosti těžko může relevantně hodnotit, tomu opravdu bude vyhovovat zařízení i kabely nižší třídy, než se časem vyposlouchá výše. Stačí si zavzpomínat na zařízení na kterém každý začínal, určitě s ním byl v daný čas spokojen, jak by tomu ale bylo nyní? Také platí, že když je někdo přesvědčen, že rozdíl nemůže existovat, těžko ho bude plně vnímat.

Jako hodnotné posouzení zvuku vylučující popsané neblahé faktory se ukazuje testovat v klidné atmosféře a za důvěrně známých podmínek stylem který vyhovuje danému jedinci. Nejvhodnější se jeví kombinovat dvě metody hodnocení. Jednak pouštění stejného a vhodně zvoleného záznamu na porovnávaných objektech s možností se vracet k původnímu objektu a druhý způsob je dlouhodobější poslech každého porovnávaného vzorku. Při tom se člověk již nezaměřuje na test, ale sleduje dopad hudby na své emoce. To je totiž nejblíže reálným podmínkám při kterých bude každý nakonec vybírané a posuzované články audio řetězce provozovat.

Častou chybou při výběru je preferovat ten zajímavěji - výrazněji - nápadněji reprodukující článek, který se při následném běžném provozu (konzumaci oblíbené hudby) postará o únavnost a nezáživnost poslechu a nervozitu posluchače.

 

Z historie audio kabeláže

Už dávno existovaly různé kvalitativní třídy výrobků ale neexistovaly specializované sofistikované audio kabely. Používali se základní napájecí kabely které dnes známe od PC a které se dodávají jako příslušenství k prodávaným přístrojům. Linkové kabely byly typu obyčejný tenký koaxiální kabel s vodiči ze standardní  třídy mědi a PVC izolace. Zesilovače s reprosoustavami propojovaly měděné dvojlinky s PVC izolací. Až kolem roku 1975 audio výrobci v Japonsku začali  laborovat v této oblasti a došli testy k závěru, že čistota materiálu vodiče ovlivňuje zvuk. Začaly  vznikat první specializované kabely používající bezkyslíkatou měď OFC. Metalurgie vodičů se vyvíjela ve snaze vyloučit co nejvíce nečistot a jako vhodná cesta bylo prodloužení čistých krystalů mědi a tím minimalizovat přechody mezi nimi které obsahují nečistoty - vzniklo LC OFC (bezkyslíkatá měď z dlouhými krystaly).  Dlouhé krystaly dále snížili obsah nežádoucího kyslíku, s touto úpravou mědi přišla společnost Hitachi.

  Druhou zemí kde se  objevili audio kabely bylo USA. První firma která se pustila do vývoje a prodeje specializované audio kabeláže byla Monster Cable. Postupně začal vznikat rozsáhlý trh s audio kabeláží.

Ještě větší vodivost než specializovaná,  vysoce čistá měď má stříbro. Jeho oxid navíc nesnižuje vodivost, cena je však výrazně vyšší. Snahou o stále lepší dosažené výsledky se i tento drahý kov s největší možnou vodivostí dostal do audio kabeláže.

Dále se zjistilo, že vysoké kmitočty, které audio signál přirozeně obsahuje neběží vodičem jako nízké frekvence, ale se zvyšujícím se kmitočtem se tlačí stále více k povrchu vodiče až se ocitají na jeho povrchu a v tento okamžik vstupuje do hry průřez jednotlivě izolovaného vodiče a vlastnosti izolantu. Vytlačování elektronů k povrchu vodiče se nazývá skin efekt. Proto je potřeba používat průřezy které ještě ztrátami vysokých kmitočtů netrpí a speciální materiály  obklopující samotné vodiče ve snaze nezkreslovat vysoké kmitočty absorpcí do izolantu a následným opožděným uvolňováním. V tomto ohledu je nejlepší vzduch následovaný bavlnou, a teflonem. Bavlna obsahuje hodně vzduchu, ale pro strojní výrobu není úplně praktická, takže se nejčastěji používá izolace z různých variant teflonu a její kombinace se vzduchem.

Kromě záležitostí  vyplívajících ze základních fyzikálních vlastností odpor, indukčnost a kapacita kabelu jsou ve hře vedle popsaného skin efektu ještě jevy jako vířivé proudy, fázový posun, efekt blízkosti a časový rozdíl. Každý konstruktér kabelů stejně jako čehokoli dalšího je postaven před úkol zvolit z jeho pohledu ty nejdůležitější hodnoty a vlastnosti a těm podřídit konstrukci výrobku. Takže musí zvolit materiály a geometrii, které budou podporovat zrovna ty jím upřednostňované vlastnosti.

V tomto ohledu nepanuje shoda a proto tu máme tolik různých konstrukcí kabelů i ostatních článků audio řetězce.  Vždy jde také o rozpočet, ten může limitovat a přinášet větší nutnost kompromisů.