Filozofie produkce kabelů N.A.

Jsem si jist, že to poslední co trh s audio kabeláží potřebuje jsou další nejlepší kabely na světě v cenách luxusních komponentů, nebo dokonce malých automobilů. A stejně není třeba dalších levných kabelů z „přebalené“ laciné metráže. Snaha byla přiblížit se těm prvně jmenovaným zvukem, a té druhé skupině cenou. Jak se to povedlo posuďte sami.


Kabely Noble Audio si kladou za cíl přinášet emoce z hudby tak, jako to umí ty nadprůměrné, ale za podprůměrnou cenu. Dalším cílem je dlouhodobá stálost a tedy neměnící se zvukový potenciál. Proto nejsou nikde použity ke škodlivé oxidaci náchylné měděné vodiče nižší čistoty, a už vůbec ne v PVC izolaci. Kabely obsahují vodiče z OFC potažené stříbrem, čistě stříbrné vodiče, slitinu stříbra se zlatem nebo ultra čistou monokrystalickou měď.

Na všechny kabely Noble Audio jsou použity solid core vodiče, u kterých nedochází ke zkreslení jako u lankového provedení. U těch totiž elektrony přechází z jednoho drátku do druhého přes zhoršené prostředí, což narušuje jejich tok a to přináší zkreslení audio signálu. Pro potlačení zkreslení vysokých kmitočtů skinefektem je vždy použit u reprokabelů větší počet jednotlivě izolovaných vodičů. Jako dielektrikum slouží Teflon, vzduch v kombinaci s teflonem případně bavlna.
 

  Pro nejlepší výsledky u linkové kabeláže padla volba u vrcholného modelu na slitinu ryzího stříbra s obsahem zlata, kde zlato doplňuje vhodným způsobem strukturu stříbra. Tato kombinace překonává použití čistě stříbrného vodiče a přináší naturalističtější  zvukové podání.

To se potvrdilo již před lety u materiálů na výrobu vysokojakostních kondenzátorů používaných do vyhybek reprosoustav  Noble Audio.

Napájecí kabely nepřenášejí audio signál, ale „pouze“ napájecí napětí a proud pro přístroje pracující s audio signálem. Ale musíme si uvědomit, že zdroj každého přístroje ovlivňuje chování samotných audio obvodů a napájecí kabel je nejbližší součástí zdroje, protože je k němu těsně předřazen, proto ho také ovlivňuje. Je pravda, že nejsou dosud známy přesné mechanismy, jak přesně k tomu dochází, není však oprávněné bagatelizovat možný vliv krátkého napájecího kabelu poukazováním na stovky metrů vedení elektro rozvodu před zásuvkou ve zdi. Ano, výměnou dalších předřazených metrů (od jističů k zásuvce) se opět dojde k lepšímu výsledku. Co je před vstupem do domu je ale již mimo náš vliv, a není potřeba se tím rmoutit. Důležité je, že to co ovlivnit můžeme a dokonce velmi jednoduše je kabel připojený před přístroje. A že se tím má smysl zabývat ukazují mnohé poslechové testy napájecích kabelů.

Na základě dlouholetých zkušeností byly vybrány materiály vodičů a izolantů a vzniklo mnoho vzorků od linkových, reproduktorových i napájecích kabelů. Tyto vzorky byly postupně konfrontovány mezi sebou a s vybranými modely kladně hodnocených kabelů od světových výrobců. Poslechových testů se účastnilo větší množství audiofilů a probíhal na několika sestavách střední a vysoké třídy. Nové vzorky vznikaly do doby uspokojení autora. Tento proces vedl ke konečným variantám a modelům, které jsou zde prezentovány.

 

 

Kabely se značkou Noble Audio obsahují kvalitní materiály a jejich zvukový potenciál je podle uskutečněných rozsáhlých testů nad jejich cenou vzhledem ke světové produkci.  Vyvíjené jsou s vášní a ručně vyráběné s láskou. Teď již je pouze na Vás, jestli  si s nimi uděláte vlastní zkušenost.

 

 

Obecně o kabelech

Audio kabely jsou stále často chápány jako doplněk audio sestavy s malým vlivem na výsledek, a ne jako plnohodnotný článek audio řetězce.

 Je to dáno dvěma skutečnostmi.

První je historie vývoje audio oboru. Specializovaná audio kabeláž totiž přišla až velmi dlouho po vzniku trhu s audio přístroji označovanými jako hi-fi. To  vznikalo začátkem padesátých let minulého století, specializovaná kabeláž až o dvacet let později. Dalších dvacet let trvalo, než se na trhu začaly objevovat i speciální konstrukce napájecích kabelů.

Druhá je fakt, že kabel je proti přístrojům skládajícím se z velkého počtu součástí a součástek doposud vnímán jako něco velmi jednoduchého a obyčejného. Díky tomuto pohledu se těžko připouští možnost rozdílů v proporcích, které přináší použití různých přístrojů nebo reprosoustav.

Díky těmto dvěma základním faktům si mnoho lidí i dnes myslí, že kabel je něco tak obyčejného na co stačí nejprimitivnější pohled fyziky a redukují problematiku audio kabelů na hodnoty: odpor, indukčnost a kapacita. Nepřipouští, že by kabel mohl zvuk sestavy jednoznačně ovlivnit, nebo optimalizovat. Většinou se tito lidé ohání slepými ABX testy a jejich výsledky.

 

Slepé rychlo testy

Upřímně musím napsat, že slepé testy metodikou ABX tak jak se konají, nejsou vhodné pro získání  hodnotného závěru. Aktéři z řad audiofilů jsou stresováni už jen faktem, že musí bezpečně slyšet rozdíly jinak se znemožní. Neposlouchají navíc v podmínkách na které jsou dlouhodobě zvyklí, ale na neznámém zařízení a v neznámé akustice. To přináší prvek, který také silně ovlivní jejich schopnost vnímat rozdíly. Průběh testu je něco zcela jiného než prosté poslouchání muziky za účelem příjemného zážitku. Často se pouštějí opakovaně krátké pasáže, testující je pod tlakem, protože má hned sdělit své dojmy. Nezřídka se kvůli vyřazení prodlevy mezi vzorky používá metoda, kdy se přímo přepíná během probíhající skladby. V tomto případě se rozdíly stírají samotnou metodou provedení přepínání a v druhé řadě faktem, že přes další vzorek se přehrává odlišná část záznamu.

  Se zvyšujícími  se zkušenostmi rostou schopnosti rozlišovat a správně hodnotit jednotlivé rozdíly a atributy. Ten, kdo nemá patřičné zkušenosti těžko může relevantně hodnotit, tomu opravdu bude vyhovovat zařízení i kabely nižší třídy, než se časem vyposlouchá výše. Stačí si zavzpomínat na zařízení na kterém každý začínal, určitě s ním byl v daný čas spokojen, jak by tomu ale bylo nyní? Také platí, že když je někdo přesvědčen, že rozdíl nemůže existovat, těžko ho bude plně vnímat.

Jako hodnotné posouzení zvuku vylučující popsané neblahé faktory se ukazuje testovat v klidné atmosféře a za důvěrně známých podmínek stylem, který vyhovuje danému jedinci. Nejvhodnější se jeví kombinovat dvě metody hodnocení. Jednak pouštění stejného a vhodně zvoleného záznamu na porovnávaných objektech s možností se vracet k původnímu objektu a druhý způsob je dlouhodobější poslech každého porovnávaného vzorku. Při tom se člověk již nezaměřuje na test, ale sleduje dopad hudby na své emoce. To je totiž nejblíže reálným podmínkám při kterých bude každý nakonec vybírané a posuzované články audio řetězce provozovat.

Častou chybou při výběru je preferovat ten zajímavěji - výrazněji - nápadněji reprodukující článek, který se při následném běžném provozu (konzumaci oblíbené hudby) postará o únavnost a nezáživnost poslechu a nervozitu posluchače.

 

 

Z historie audio kabeláže

Už dávno existovaly různé kvalitativní třídy výrobků ale neexistovaly specializované sofistikované audio kabely. Používaly se základní napájecí kabely které dnes známe od PC a které se dodávají jako příslušenství k prodávaným přístrojům. Linkové kabely byly typu obyčejný tenký koaxiální kabel s vodiči ze standardní  třídy mědi a PVC izolace. Zesilovače s reprosoustavami propojovaly měděné dvojlinky s PVC izolací. Až kolem roku 1975 audio výrobci v Japonsku začali  laborovat v této oblasti a došli testy k závěru, že čistota materiálu vodiče ovlivňuje zvuk. Začaly  vznikat první specializované kabely používající bezkyslíkatou měď OFC. Metalurgie vodičů se vyvíjela ve snaze vyloučit co nejvíce nečistot a jako vhodná cesta bylo prodloužení čistých krystalů mědi a tím minimalizovat přechody mezi nimi které obsahují nečistoty - vzniklo LC OFC (bezkyslíkatá měď z dlouhými krystaly).  Dlouhé krystaly dále snížily obsah nežádoucího kyslíku, s touto úpravou mědi přišla společnost Hitachi.

  Druhou zemí kde se  objevily audio kabely bylo USA. První firma která se pustila do vývoje a prodeje specializované audio kabeláže byla Monster Cable. Postupně začal vznikat rozsáhlý trh s audio kabeláží.

Ještě větší vodivost než specializovaná,  vysoce čistá měď má stříbro. Jeho oxid navíc nesnižuje vodivost, cena je však výrazně vyšší. Snahou o stále lepší dosažené výsledky se i tento drahý kov s největší možnou vodivostí dostal do audio kabeláže.

Dále se zjistilo, že vysoké kmitočty, které audio signál přirozeně obsahuje neběží vodičem jako nízké frekvence, ale se zvyšujícím se kmitočtem se tlačí stále více k povrchu vodiče až se ocitají na jeho povrchu a v tento okamžik vstupuje do hry průřez jednotlivě izolovaného vodiče a vlastnosti izolantu. Vytlačování elektronů k povrchu vodiče se nazývá skin efekt. Proto je potřeba používat průřezy které ještě ztrátami vysokých kmitočtů netrpí a speciální materiály  obklopující samotné vodiče ve snaze nezkreslovat vysoké kmitočty absorpcí do izolantu a následným opožděným uvolňováním. V tomto ohledu je nejlepší vzduch následovaný bavlnou, a teflonem. Bavlna obsahuje hodně vzduchu, ale pro strojní výrobu není úplně praktická, takže se nejčastěji používá izolace z různých variant teflonu a její kombinace se vzduchem.

Kromě záležitostí  vyplývajících ze základních fyzikálních vlastností odpor, indukčnost a kapacita kabelu jsou ve hře vedle popsaného skin efektu ještě jevy jako vířivé proudy, fázový posun, efekt blízkosti a časový rozdíl. Každý konstruktér kabelů stejně jako čehokoli dalšího je postaven před úkol zvolit z jeho pohledu ty nejdůležitější hodnoty a vlastnosti a těm podřídit konstrukci výrobku. Takže musí zvolit materiály a geometrii, které budou podporovat zrovna ty jím upřednostňované vlastnosti.

V tomto ohledu nepanuje shoda, a proto tu máme tolik různých konstrukcí kabelů i ostatních článků audio řetězce.  Vždy jde také o rozpočet, ten může limitovat a přinášet větší nutnost kompromisů.